Obecný popis operačního systému CP/M ************************************** Systém CP/M rozeznává souborově orientované zařízení ( 16 diskových jednotek ) a znakově orientovaná zařízení. Diskové za- řízení umožňuje uchovávat soubory 16ti uživatelů ( každý uživa- tel má své číslo - USER - pod kterým pracuje ). Diskové jednotky se značí jedním písmenem za kterým následuje dvojtečka. První disková jednotka je "A:", poslední je "P:". Na disku jsou soubo- ry, jejichž jméno má maximálně 8 znaků a přípona 3 znaky. Při specifikaci souboru se pak přípona od jména odděluje tečkou. Například "JMÉNO.TYP". V systému jsou standardně používány tyto přípony: COM - spustitelný program ASM - zdrojový text v assembleru I8080 GEN - zdrojový text v assembleru Z80 MAC - zdrojový text v makroassembleru BAS - basický program INT - program ve vnitřním tvaru basiku CBL - zdrojový text v COBOLu FOR - zdrojový text ve FORTRANu PAS - zdrojový text v PASCALu PLI - zdrojový text v PL/I LIB - knihovna DAT - datový soubor DOC - dokumentace OVR - překryvné segmenty REL - soubor v přemístitelném tvaru vytvořený makroassemblerem HEX - cílový program ve formátu intel HEX SAV - systémový soubor SYM - tabulka symbolů XRF - tabulka křížových referencí TXT - textový soubor TEX - textový soubor PRN - listing LST - listing SUB - dávkový soubor obsahující příkazy CP/M KOM - dávkový soubor obsahující příkazy CP/M BAK - záložní kopie editovaného souboru $$$ - pracovní soubor Jméno a přípona nemůže osahovat znaky jejichž ASCII hodnota je menší než 32 a větší než 126 ( znaky 0 až 31 a 127 až 255 jsou netisknutelné ) a některé další znaky, které mají speciální význam: < > : ? * = ; . _ ( _ je podtržítko, neplést s minus ) Je-li jméno kratší než 8 znaků, je jeho zbytek doplněn mezerami. Totéž platí pro příponu. Úplná specifikace souboru obsahuje i jméno disku, například: A:12345678.123 Poznámka: v názvu souboru mohou být i znaky lomítko, čárka i obě hranaté závorky ( / , [ ] ), ale vzhledem k tomu, že mnohé pro- gramy používají lomítko nebo tyto závorky pro oddělění přepínačů a čárku pro oddělování názvů souborů, nedoporučuje se tyto znaky v názvech používat. Znakově orientovaná zařízení mají třípísmenný název, za kterým následuje dvojtečka. Každé fyzické zařízení může mít přiřazeno několik logických jmen. Systém CP/M tedy rozlišuje fyzická a logická jména zařízení. Logická zařízení jsou ta, kte- rá skutečně existují. jméno logické zařízení CON: konzola. Zařízení pro styk s obsluhou. Jako vstupní za- řízení je to klávesnice a jako výstupní zařízení je to obrazovka. RDR: snímač děrné pásky. PUN: děrovač děrné pásky. LST: tiskárna. jméno fyzické zařízení standardní TTY: vstupně/výstupní zař. ( klávesnice/tiskárna; děrovač ) CRT: vstupně/výstupní zařízení ( klávesnice/obrazovka ) PTR: snímač děrné pásky PTP: děrovač děrné pásky LPT: tiskárna BAT: zařízení pro dávkový vstup nebo výstup jméno fyzické zařízení uživatelské UC1: terminál UR1: vstupní zařízení UP1: výstupní zařízení UL1: zařízení pro výpis Příkazy systému Příkazy se zadávají z příkazové řádky. Systém CP/M oznamuje uživateli, že je schopen přijímat příkazy, promptem d> ( prompt může nabývat hodnoty A> až P> ), kde d oznamuje, který disk je momentálně implicitně nastaven. Po napsání příkazu a jeho para- metrů se příkaz odešle stiskem <RETURN>. Interní příkazy CP/M Tyto příkazy zná systém i v případě, že v žádné mechanice není systémová disketa, tj. disketa, na které je systém CP/M. DIR - výpis adresáře disku ERA - vymazání souboru REN - přejmenování souboru SAVE - uložení obsahu paměti do souboru TYPE - zobrazení obsahu souboru USER - nastavení čísla uživatele d: - nastavení implicidního disku Syntaxe příkazů - parametry uváděné v [] nejsou povinné: DIR [d:][jméno][.[typ]] ERA [d:]jméno.typ REN [d:]jméno.typ=[d:]jméno.typ TYPE [d:]jméno.typ SAVE [délka [d:][jméno.typ]] USER číslo d: kde: "d:" je jméno disku ( parametr d: nabývá hodnot A: až P: ), "jméno.typ" je specifikace souboru, "délka" je počet 256ti baj- tových stránek paměti počínaje adresou 0100H a "číslo" je číslo uživatele ( 0 až 15 ). Externí příkazy CP/M Jsou realizovány pomocí spustitelných programů na disku. Při použití externího příkazu systém předpokládá, že se na imp- licitním nebo specifikovaném disku nachází program se jmémem příkazu, který je typu COM. Bližší informace o externích příka- zech jsou v příručce CPMprogramy. Přijmutí diskety - Po vložení diskety do mechaniky je potřeba stisknout na příkazové řádce CTRL/C ( tzn. klávesu CTRL a současně znak C ). Systém vytiskne znak ^C a přečte si z diskety informace které potřebuje ke své práci. Pokud po vložení diskety do mechaniky není zadáno CTRL/C, nelze na tuto disketu nic zapsat, je možné z ní informace pouze číst. V praxi to znamená, že nelze použít příkazy SAVE, ERA, REN a pak ty externí příkazy, které na diske- tu něco zapisují. Organizace souborů na disku Povrch diskety je nazýván strana. Strana je rozdělena na stopy a stopa je dále rozčleněna na sektory. Protože systém CP/M umožňuje pracovat také s RAM diskem, diskem typu Winchester a podobně, tedy s disky, jejichž fyzická struktura se od sebe značně odlišuje, jsou disky vedle svého fyzického rozdělení čle- něny také logicky. Logické členění rozděluje každý typ disku na tzv. alokační bloky. Alokační blok může mít nejmenší délku 1 KB, zpravidla ale má 2 KB nebo 4 KB. K alokačnímu bloku se přistupuje jako k cel- ku, což znamená, že nejmenší možný soubor ( pokud není prázdný ) na disku zabírá jeden alokační blok. Tedy i soubor o délce jed- noho bajtu může zabírat na disku několik KB. Alokační blok je složen z tzv. záznamů ( record, věta ) o délce 128 bajtů. Na začátku disku je oblast zvaná direktorář, ve které jsou uložené hlavičky všech souborů, které jsou na disku. Hlavička každého souboru obsahuje informace o uživateli, kterému soubor náleží, jméno a příponu souboru a čísla alokačních bloků disku, které danému souboru náleží. ===== napsal LZR Soft, datum poslední editace: 27. 1. 1992 =====